Dnes jsem najela na svůj starý blog, na který se už chodím spíše jen dívat než psát, a zastihl mě ten známý pocit, že zase chci psát. Jenže starý blog, už mi k těmto účelům nestačil. Vždycky jsem chtěla psát pro lidi zvenčí, lidi kteří mě neznají. Je těžší psát, pokud víte, že píšete o aktuálním problému a Vaše maminka Vám hned odpoví, že vlastně nemáte pravdu. Trošku si tímto nabíhám, píši-li bez pomyslné škrabošky na tváři, pod vlastním jménem, v kruhu svých známých, ale upřímně doufám, že se najde nějaký ten cizinec, který mě pochopí a stane se mým přítelem.
Po předchozím pročtení článků: "Jak správně psát blog" jsem se dozvěděla, že můj život vlastně nikoho nezajímá a mám psát věci, které lidi chtějí číst, jinak mě nebudou číst. To bych ale nebyla já, kdybych se tímhle řídila.
Oficiálně tedy oznamuji, že budu psát věci, které chci psát, které mě napadnou a které vyslovením nahlas ulehčí mému srdci.
Vaše K.
Žádné komentáře:
Okomentovat